Exekuce

Těžištěm činnosti exekutora je provádění exekucí, což je nucený výkon exekučních titulů (exekuční činnost). K exekuci lze přikročit nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul. Poviného přitom už není nutné před nařízením exekuce vyzývat k dobrovolnému splnění jeho povinnosti.

Exekučním titulem je např. vykonatelné rozhodnutí soudu, vykonatelný rozhodčí nález, notářský zápis se svolením k vykonatelnosti nebo exekutorský zápis, vykonatelné rozhodnutí orgánu státní správy a územní samosprávy a jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejichž výkon připouští zákon.

Exekutor může provést exekuci srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiné pohledávky povinného, prodejem movitých věcí či nemovitostí, prodejem podniku, vyklizením prostor, odebráním věci, rozdělením věci, provedením prací a výkonů na účet povinného. O způsobu provedení exekuce rozhoduje exekutor po zjištění majetkových poměrů dlužníka - povinného, přičemž může vést exekuci více, popřípadě i všemi způsoby zároveň.

Exekuce se provádí na návrh oprávněného adresovaný exekutorovi. Exekutor poté požádá příslušný soud o pověření a nařízení exekuce. Ukázka možného návrhu na exekuci (pozn. žlutě podbarvený text je variabilní).